První díl výboru obsahuje 3 povídkové cykly. "Večery na dědince nedaleko Dikaňky" - "zábavné povídky a strašidelné pohádky a legendy, které vypravuje včelař zrzavý Paňko a písař Foma Hrihorjevič" - zpracovávají ukrajinské náměty a folklor. Realistické vyprávění se mísí s romantickým stylem pohádek. Povídky "Mirhorodu", označené samým autorem jako pokračování "Večerů", čerpají látku jednak ze slavné minulosti Ukrajiny (Taras Bulba), jednak líčí "nicotnost", "mrtvé mlčení" a "strašlivé, otřásající bahno malicherností" současné doby ("Starosvětští statkáři", "Vyprávění o tom, jak se Ivan Ivanovič rozkmotřil s Ivanem Nikiforovičem"). Povídka "Vij" (poslední romantické dílo G.) proplétá romantické motivy lidové pověsti o králi duchů s realistickým líčením bursáckého života. V "Petrohradských povídkách", čerpajících náměty z prostředí sídelního města, uvedl G. do literatury novou sociální vrstvu - drobného městského obyvatele, chudého ušlápnutého úředníka. (Něvská třída, Bláznovy zápisky, Plášť.) Povídka "Nos" paroduje nesmyslnou fantastičnost děl současných reakčních romantiků. Mimo uvedené cykly stojí povídka "Kočár", vysmívající se starostem statkářů a důstojníků. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz