C.A. Helvétius, význačný představitel francouzského materialismu 18. století, vyšel z Lockeova sensualismu a zabýval se ve svém filosofickém díle především člověkem, morálkou, politikou a náboženstvím. Byl odpůrcem asketického ideálu, hlásaného církví, dokazoval, že umění žít a hledání pozemského štěstí je přirozeným úkolem člověka. Zdůrazňoval kladný význam vášní, pokud jsou správně řízeny mozkem. V politice byl odpůrcem despotismu a důsledně odmítal náboženství. Proto také obě jeho hlavní díla, O duchu a O člověku byla katolickou církví zatracena a spálena. - Výbor podává po prvé v českém překladu podstatné části z obou uvedených děl, tematicky seřazené do 6 oddílů: Principy. Mravnost. O despotismu. O náboženství. O zákonech. O výchově. - V předmluvě, kterou napsal dr. Jindřich Srovnal (str. 5–27), je podán stručný životopis Helvétiův. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU