Tato kniha vychází z původního rukopisu, který Reinerová napsala v letech 1956-57 a česky vyšel v r. 1969 jako Barva slunce a noci, ale hned potom byl téměř celý náklad zničen. Autorka se k němu znovu vrátila v r. 2001, podstatně ho přepracovala a doplnila. Otřesné vyprávění o pobytu ve vězení a nekonečných, mnohdy ponižujících výsleších se prolíná s jejími myšlenkovými útěky do vzpomínek na mládí a dospívání, na dobu své emigrace v Mexiku a samozřejmě na své nejbližší - manžela a malou dcerku. Velice sugestivní výpověď nejen o autorčině dramatickém osudu, ale i o dobách naší historie, na které vzpomíná. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz