Podle vyprávění pamětníků sestavila autorka životní příběh ženy, která jako dobrovolný vyvrženec společnosti strávila celý život v polorozpadlé chatce na břehu Vltavy. Dcera úředníka, výstředního ruského běžence, vyrostla v chudém a nevlídném žižkovském domově jako tuberkulózní, otcovou autoritou deptané dítě. Její láska k vodě a plavání jí pomohla překonat stísněné dospívání i chorobu a na celý život ji připoutala k Vltavě. Po roztržce s otcem, tragické smrti milence a pozdější smrti rodičů se hrdinka natrvalo přestěhovala do oblasti Svatojánských proudů, živila se nejrůznějším způsobem a stala se brzy známou postavou vesnic v okolí. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze