Volný a mohutný tok vyprávění o osudech země České ku konci vlády Soběslavovy, o sporech Přemyslovců po jeho smrti a slavném panování krále Vladislava I., vítěze milánského. Titulním hrdinou je rytíř věru bez bázně a hany, statečný a zbožný, moudrý a krásný. Němec sice, věrně však sloužící pod korouhví českých panovníků. Úzkostlivě objektivní Stifter vidí české dějiny (vykládané v takové podrobnosti, že je může sledovat jen znalec) herderovskýma očima a stejně jako náš Kollár věří i on v jejich neustálý vývoj k pokroku, k právu, řádu a lidskosti. Vynikající postavy románu jsou pouze mluvčími mnohohlasého sboru. Vítek vítězí nad vládychtivými lechy, neboť se opírá o šumavské lesáky, vlastního kolektivního hrdinu knihy. Stifter postavil touto "českou Iliadou" pomník své lásce k rodné Šumavě, jejíž krásy zpodobil sytě barvitým stětcem. Neprávem byla knize vytýkána rozvláčnost. "Přísná věcnost a neosobnost osobitého slohu neunavuje, ale působí až mrazivě či vlastně působila by mrazivě, kdyby nebyla prostoupena hlubokým mravním zaujetím." (Citát z dosl.) - Orig. 1. vyd. 1865-6.7. 1. čes. vyd. 1926 Zdroj anotace: Národní knihovna ČR