Bulharský generál líčí svou komunistickou činnost v řadách carské armády, v letech odboje i jako člena vojenského centra a hlavního štábu Národně osvobozenecké povstalecké armády. Podává svědectví o poměrech v bulharském vojsku před druhou světovou válkou a v jejím průběhu, o odporu proti válečnému spojenectví s Německem a o partyzánském hnutí. Hlavní pozornost věnuje přípravě rozhodujícího úderu 9. září 1944, kdy lid pod vedením Vlastenecké fronty převzal moc do svých rukou. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR