Druhý a třetí díl románové trilogie - ságy norského selského rodu z prvních desítiletí minulého století - líčí postupně svatbu mladého příslušníka rodu s městsky vychovanou dívkou, narození dětí, jež utužují vztah mezi mladým párem, a posléze krizi mezi oběma mladými, když děti umírají a mladá žena v podvědomém obdivu k rozhodnému a energickému starému hospodáři a v neschopnosti překonat svou městskou pýchu přivádí manžela k sebevražednému úmyslu,když šplhá na nebezpečnou Umrlčí horu, zřítí se a jen stěží vyvázne životem. Dva nově narození chlapci nepřinášejí již takové utužení vztahu mezi mladými lidmi jako první dva, ale je to starý hospodář, největší postava příběhu,který s přibývajícím věkem dobírá se větší mravní hloubky, napravuje mnoho ze svých chyb a svým příkladem, byť již po své smrti, dovádí mladé k jediné cestě dorozumění, vzájemného pochopení, přičemž jeden z nich hlásaný mravní zákon zaplatí životem. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR