"Život Silji, hezkého vesnického děvčete, se skončil brzy po sv. Janu, kdy léto teprve začínalo... A smrt sama přišla ve chvíli, kdy mlčící krása kolem byla nejsladší a nejněžnější. Stalo se to o páté hodině ranní, která patří slunci a vlaštovkám. A nebylo nic, co by kouzlo mohlo rušit, neboť svítající den byl k tomu ještě dnem nedělním..." Těmito slovy začíná Nobelovou cenou poctěný román jednoho z nejznámějších finských spisovatelů (nar. 1888). Autor v něm líčí úpadek selského rodu, vrcholící tragickým příběhem dcery posledního hospodáře, která umírá jako mladičká služka, osiřelá a v bídě. Její otec jí připravil krásné dětství, které je vrcholem jejího života. Po jeho smrti odchází dívka do služby na cizí statky, prožívá otřesné zážitky nedaleké fronty první světové války a chřadne na následky plicní nemoci. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR