Umělá inteligence je hraniční obor, ve kterém se setkávají počítačové vědy a technika s psychologií a filosofií. Kniha se soustřeďuje na problematiku umělé inteligence z technického hlediska, které si klade za cíl rozšířit třídu úloh řešitelných pomocí počítače směrem k úlohám, které se dosud považovaly za doménu lidí (od hraní tak náročných her jako jsou šachy, přes překlad textu v přirozeném jazyce až ke stanovení a srozumitelnému zdůvodnění diagnózy složitého případu). První díl dvousvazkové publikace je věnován obecným metodám reprezentace, využití a získávání znalostí. Všímá si i kombinatorické náročnosti některých předkládaných metod a upozorňuje na význam heuristického přístupu. Vedle kapitol o dnes již klasických metodách reprezentace znalostí, jako jsou matematická logika a sémantické sítě, obsahuje i přehled formalismů, které se pokoušejí zachytit přirozený úsudek (kvalitativní modelování). Schopnost rozpoznávání a učení patří mezi nejvlastnější charakteristiky živých organismů. Problematice návrhu algoritmů pro simulaci těchto schopností s využitím klasické počítačové literatury i na neuronových sítích jsou věnovány samostatné kapitoly. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU