Publikace, kterou zahajuje Jazykovědné sdružení při ČSAV novou ediční řadu, obsahuje dva starší texty funkčně strukturní koncepce někdejší pražské jazykovědné školy. První, O potenciálnosti jevů jazykových (V. Mathesia), je zr. 1911; inspiroval řadu pražských tezí základní povahy. Druhý, Pražský lingvistický kroužek, Teze předložené Prvému sjezdu slovanských filologů v Praze 1929, je dílem kolektivním (R. Jakobsona, B. Havránka, J. Mukařovského, V.Mathesia aj.), v němž jazyk je chápán jako systém účelných vyjadřovacích prostředků, a představuje prvou soubornou kodifikaci zásad pražské školy. Zdroj anotace: NKP