Tři divadelní hry výmluvně dokládají jevištní obratnost a myšlenkový rozsah předního francouzského dramatika (nar. 1927), jemuž r. 1965 udělilo předsednictvo Národního výboru francouzských spisovatelů Prix de l'Unanimité. Nepopírá, že zná Brechta a absurdní divadlo, ale sám už míří jinam a staví na přesvědčení podstatně jiném: "Nevěřím ani trochu v absurdnost světa ... Podle mne existují jenom věci, které jsme dosud nedovedli pochopit, ale jež člověk nakonec pochopí".