Osmatřicetiletý sovětský spisovatel je tvůrcem povídek, jež neefektním způsobem a tradiční formou zachycují, jak skoro nepozorovatelná citová hnutí přinášejí člověku do všednosti záznam intenzívnějšího vnitřního života. Jehomilostné příběhy zůstávají nenaplněny, spíše jen dosněny. Pro Semjonova je typický obdiv k vesnickému člověku, jehož utvářel nesnadný život a městem opomíjený vztah k přírodě. Zdroj anotace: NKP