Autor se zabývá zásadní otázkou, je-li současný člověk schopen (a ochoten) přijmout Boha. Z tohoto výchozího bodu podrobuje zkoumání myšlenky velkých filozofů novověku (od Spinozy až po Junga) a dochází k závěru, že i moderní člověk potřebuje pojetí Boha jako nejvyšší bytosti, i když - podle Bubera - je tento vztah často temný a potlačovaný. Myšlenku lidského bytí chápe jako dialog mezi Bohem a člověkem. Zdroj anotace: MLP