Próza se odehrává v Moskvě a jejím okolí v šedesátých letech.Jejími hlavními hrdiny jsou osamělí,bez cíle a zázemí bloudící jedinci,kteří ignorují nebo přímo nenávidí okolní realitu. Jsou úplně odtrženi od normálního života, pohlcení pouze svými obsesemi. Touží proniknout za hranice smyslově uchopitelného světa do jiné dimenze, hledají Absolutno. Neuznávají žádné filozofické a náboženské systémy. Jsou zaměřeni jen sami na sebe,na své Já,které je pro ně nejvyšší hodnotou. Vlastní tělo se stává božstvem a objektem touhy. Podléhají různým deviacím,např. sadismu,masochismu,nekrofilii. Jsou fascinováni smrtí,vábí je vše,co souvisí se zánikem a rozkladem. Opájejí se sny a vizemi o záhrobí a posmrtném životě. Autor,který zahájil svou literární činnost r.1953, napsal román Šatuni v letech 1966-68. R.1974 emigroval a žil v USA a ve Francii,kde publikoval v exilových časopisech a nakladatelstvích.Ve své tvorbě navazuje na některé linie ruské kultury,především na folklór,literární verze sektářství i na klasické dílo M.Dostojevského,N.V.Gogola,A.Bělého,F.Sologuba a A.Platonova. Výlučná próza zaujme především ty čtenáře,kteří chtějí poznat neoficiální ruskou literaturu. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz