Studie, krátké a kratší

První svazek "Studií krátkých a kratších" (po prvé 1876) nám ukazuje, jak Neruda plnil úkoly novináře a feuilletonisty. V čele knihy jsou "Trhani", zobrazující život dělníků, ne sice průmyslových, ale dělníků konajících zemní práce při stavbě tratí. Neruda zachycuje život v "Australii", jedné z kolonií ztroskotanců a společenských vyděděnců, jež nevidí nijak romanticky, ale které líčí jako "lidi pracovné". V "Pražských obrázcích" zachycuje s velkou znalostí předmětu sociální výjevy ze soudobého života. Jsou to doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studie pražských žebráků, popis života v pražských zastavárnách a na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistickém světě na chudé a bohaté. "Studie masopustní" a "Rozjímání postní", jež tvoří poslední část knihy. ukazují nám Nerudu-feuilletonistu, Nerudu-satirika, Nerudu s jeho žerty hravými, jež se však vzápětí mění v žerty dravé. Studie tohoto odd. nejsou založeny na přímém pozorování, vyznačují se spíše znalostmi encyklopedickými (studie o tabáku, tanci a pod.), ale i jimi zaujímal Neruda svoje stanovisko k aktuál. otázkám, jejich satirickými šlehy také bojoval. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR