Povídky, časově položené do doby po skončení 2. svět. války, ukazují, jaké změny v myšlení lidí a v jejich morálce přináší budování socialismu u nás a jak komunistické učení povzbuzuje a sbližuje pokrokové lidi v zemích kapitalismu. V příbězích, psaných místy velmi humorně, vystihuje autor, jakými mukami procházela otcovská autorita cikána, kterého jeho synek předčil ve školním prospěchu a kterému vyspělejší soudruzi pomohli k rozhodnutí stát se stejně svědomitým ve škole jako na pracovišti (Gabore, Gabore ...); jaký přátelský a blízký vztah k dětem mají sovětští i naši lidé (Děti, Dušan a generál, Vánoční sirotek); jaký rozruch způsobil v konservativním německém městečku sovětský voják, který pokřtil novorozeně vodou z Volhy (Křest); jak němečtí pionýři zorganisovali pomoc obětem nacismu, kterým vláda západního Německa zastavila pense (Akce Rudý šátek) a jak dělník z Kuby Cienfuegos (Sto ohňů) přesto, že při mírové manifestaci ve srážce s Trumanovými agenty ztratil zrak, mohl si zásluhou sovětských přátel na berlínském festivalu uvědomit sílu mezinárodního boje za mír. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU