Studie se zabývá snahou o poznání mluvních skladeb složených bezrozměrným veršem od počátků literárního vývoje až do doby poděbradské. Autorka si zde klade otázku, jak se ve vývoji těchto skladeb měnila veršová forma a jakbyly tyto změny podmíněny změnami obsahovými, jinými slovy jak souvisela veršová forma se sdělovaným obsahem. Po lingvistických analýzách dospívá k literárněhistorickému závěru, že bezrozměrný verš mluvních skladeb byl po celoudobu svého vývoje spjat se skladbami, které sloužily spíše širšímu publiku, a že od samého začátku jeho existence se jím zpracovávaly dva tematické okruhy: aktuálně politický nebo aktuálně historický a "zábavný". Zdroj anotace: NK ČR