Domek Pavliných rodičů je po velké vodě neobyvatelný. Proto s povděkem přijímají nabídku příbuzných, kteří berou Pavlu pod svou střechu a umožní jí tak další studium. Ale právě zde, v přepychu a nadbytku, si Pavla uvědomuje, že hmotné statky nejsou nejdůležitější, že není zdaleka sama, kdo má starosti a problémy, a že jsou i horší věci než promáčený domov a nedostatek základních potřeb. Zajímavé jsou důsledky přírodní katastrofy v myslích a reakcích lidí, Pavlina snaha nahlížet problémy i z druhé strany a hledat i v nepříjemnostech něco pozitivního. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze