Robert Faber, stárnoucí osamělý spisovatel, který se jedné květnové noci roku 1994 rozhodne skoncovat se životem, se náhle ocitne tváří v tvář své minulosti. Nečekaný telefonát z Vídně mu připomene Miru, ženu, s níž kdysi v Sarajevu prožil nádherný milostný vztah. Faber má přijet do Vídně, aby pomohl Goranovi, svému i Miřininu patnáctiletému vnukovi, o jehož existenci neměl ani tušení. Těžce nemocný chlapec leží v Mariánském špitálu, kam ho převezli z obsazeného Sarajeva, poté co mu přestala pracovat transplantovaná játra. Cesta do rodného města představuje pro vyhaslého Fabera, který od smrti své ženy Natálie není schopen psát, nejen setkání s dávno zapomenutou láskou a neznámým vnukem, ale vyvolá v něm i živé vzpomínky na prožité hrůzy nacismu, neboť ve Vídni se začíná hlásit ke slovu neonacismus a on sám se stane terčem několika vražedných útoků. Goranovo dramatické uzdravování ho přivádí i do báječného "světa mimo", na dětskou kliniku, v níž lidé do úmoru bojují o životy svých pacientů a kde Faber poznává lesk i bídu současné transplantační medicíny. Muž, který chtěl zemřít, je zase schopen tvořit a prožívat štěstí. Na sklonku života se Mira a Faber znovu sblíží. Má však jejich vztah ještě naději? Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU