Poslední básnická sbírka Branislavova vyniká těmi znaky, jimiž se její autor zasloužil o propracovanost jisté technické i obsahové stránky uměleckého vidění: pevností rýmu a průzračností představy. Tematicky přitom čerpápředevším z přírodního zážitku a z pocitu všudypřítomnosti lásky, aby se oba tyto hlavní motivy spojily v závěrečné básni Sen, jež je básníkovou vizí (a předzvěstí) vlastního pohřbu a podlehnutí moci země: "Všichni jednou dojdemk černé strži, / kde už výška zvony neudrží". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR