Studie zařazené do první části sborníku (spisovné jazyky slovanské v době obrození) se týkají počátků ruského spisovného jazyka, problémů ruského literárního jazyka 18. a 19. století, českého spisovného jazyka jako vzoru v době obrození slovanských národů, lidových nářečí ve spisovné běloruštině, církevněslovanských prvků v ústní tradici v Makedonii 19. století, pramenů Štúrovy kodifikace, polských osvícenských slovníků a vývoje polského slovníkářství v 2. polovině 19. století, vytvoření bulharské národní terminologie aj. Druhá část (Josef Jungmann a české jazykové obrození) sleduje ve vztahu k Dobrovskému a zejména Jungmannovi předpoklady českého jazykového obrození, jazykové koncepce u Dobrovského a Jungmanna, zabývá se Jungmannovými překlady a slovanskými výpůjčkami z oblasti vědecké terminologie aj. Zdroj anotace: NKP