Autor předkládá komplexní studii tragédie od Aischyla až po Edwarda Albeeho, přičemž pojednává o teorii i praxi a pohybuje se mezi obecnými koncepty tragédie a analýzou jednotlivých děl a autorů. Neomezuje se pouze na tragické umění a zasahuje i do oblasti tragédie reálného života. Zkoumá pojem tragična v románech autorů, jako jsou Melville, Hawthorne, Stendhal, Flaubert, Dostojevskij, Kafka, Goethe, Mann a angličtí romanopisci. Eagleton s charakteristickou brilantností a pronikavostí ducha klade vedle sebe literaturu, filozofii, etiku, teologii a politickou teorii. Přitom dospívá k obecné politicko-filozofické syntéze založené na překvapivě rozsáhlé škále západního myšlení vyjádřené spisy autorů, jako byli Platón, svatý Pavel, svatý Augustin, Descartes, Pascal, Spinoza, Hume, Kant, Hegel, Kierkegaard, Nietzsche, Schopenhauer, Sartre a další. Kniha se staví nesouhlasně k myšlence “smrti tragédie” a při obhajobě radikálního a kontroverzního stanoviska předkládá úplný přehled definic tragédie samotné. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz