Pohled na sebevraždu jako na hromadný společenský jev, který se vyvinul z moderního kulturního života. Vyskytuje se periodicky, souvisí s nervozitou a duševními nemocemi, patologickými stavy moderní společnosti. Autor se snaží odhalit kořeny a příčiny tohoto jevu. Shledává je v rozvratu tradičního náboženského vztahu k životu, nedůslednosti vzdělání, nevytříbeném světovém názoru a nedostatečné organizaci společnosti. Sebevražda odráží rozmach moderního individualismu a racionalismu, který zapříčinil rozpad katolické ideové soustavy. Absence náboženství vhodného pro moderního člověka vede k fatalismu a nárůstu sebevražednosti. Východisko z dobové krize spočívá v myšlení, jež by se opíralo o sjednocení nemytické víry a vědy. Řešením je nové náboženství, náboženství bez nánosu kněžství, které by poskytlo lidem sílu a mravní oporu, zároveň i svobodu myšlení. Pc.+ Sára Zdroj anotace: NKP