Vrcholné prozaické dílo ruského romantického filozofa, spisovatele, hudebního kritika a teoretika (1803-1869), které vyšlo poprvé r. 1844, představuje cyklus devíti filozoficky laděných "nočních rozhovorů" o skryté i zjevné podstatě pozemských i nadpřirozených jevů a o smyslu lidského počínání. Tyto rozhovory přecházejí místy v "příkladné" povídky, přičemž podstatnou část tvoří povídky o umělcích a zejména hudebnících, jako např. o Bachovi a Beethovenovi. Zdroj anotace: NKP