Osm rozhlasových her českých autorů náleží mezi nejlepší umělecká díla tohoto druhu, odvysílaná během posledních dvou let. Jsou v nich zastoupeny rozdílné póly formálního ztvárnění, mají však společný smysl ve snaze odhalovat problémy našeho věku. Hry L. Aškenazyho, O. Daňka a M. Stehlíka se vyznačují realistickým ražením, Přidalovo a Topolovo citové drama určuje lyricko-poetické ladění, zatímco Uhdeho monolog výběrčího se zrušením časové a prostorové kontinuity je už na přechodu k typu hry Vilímkovy a Vyskočilovy, kde přes odlišnou poetiku je podobně odkrývána narušená a absurdní struktura našeho života. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR