Pohádky pro předškoláky a malé školáky, které mohly děti vidět jako večerníkové příběhy již před více než dvaceti lety. Kdyby šlo Radovánky specifikovat jednou větou (což samozřejmě nelze), bylo by to nějak takhle: milé, něžné, zábavné a veselé, bez prvků přehnané agresivity či násilí a současně výchovné a poučné. Nenásilnou a nenápadnou formou Zdeněk Svěrák ukazuje dětem naprosto jasnou linii mezi tím, co je správné a tím, co není. A přesto v pohádkách žádné poučování a vychovávání na první pohled vůbec nenajdete. Nejsou třeba žádné spolknuté babičky a Karkulky, unesený Budulínek, ani zakletá princezna, aby bylo z příběhů jasné, kdo stojí na které pomyslné černobílé straně světa. Ale ony tam snad ani ty černé strany vůbec nejsou… Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU