Biografie města v obrazech v průběhu pěti století dovedená až ke konci vývoje klasické veduty v Čechách a nástupu nového pohledu na město v díle Antonína Slavíčka na počátku 20. století. Veduta jako přesný topografický dokument dokládající proměny města i jako (od sklonku 16. století) pokus o vyjádření osobitého charakteru Prahy a poodhalení jejího genia loci. Praha jako námět umělců. Veduty renesanční, barokní, klasicistní i veduty 19. století (empírové, romantické, realistické). Co bylo v které době předmětem zobrazení, jak a za jakých podmínek vývoje umění vedutisté vnímali a zachycovali krásy městské krajiny. 116 reprodukcí, seznam doporučené literatury. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR