Povídky malostranské vyšly roku 1877, kdy bylo Nerudovi třiačtyřicet let. K Malé Straně se poutaly všechny Nerudovy vzpomínky na léta dětství, na první životní zkušenosti, přátelství a lásky, na matku, kterou tak vřele miloval, na první boje a zápasy proti "panským synkům", na první pokusy proniknout do světa umění. A.P. Solovjevová říká o tomto díle: "Malostranské povídky jsou v podstatě kritickým zobrazení života, zvyků a mravů maloburžoasní Malé Strany, která se vyznačovala patriarchálně feudálním způsobem života, do něhož ve značné míře pronikly kapitalistické vztahy. Jako protiklad k obchodnické, byrokratické, poněmčelé malostranské smetánce vykreslil Neruda lidi, kterým byly vlastní upřímné, nezištné lidské city, lidská a národní hrdost." Zdroj anotace: Národní knihovna ČR