Sbírka ve dvou oddílech (Lunety madridské, Lunety pražské) na malém sevřeném prostoru vykresluje obrazy ze života lidí, kteří se ocitají vzhledem ke svému nelehkému údělu na periferii společnosti. Tyto obrazy jsou pak prodchnuty humanistickým myšlením i nezdolnou vírou v člověka. Verše jsou psány se snahou o klasický rým, avšak jejich největší kvalitou je snaha podělit se o poznání, v němž nikomu nesmí být upřeno jeho nezastupitelné místo na světě. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze