Myšlenkou nejlepší a nejlidovější hry, kterou tvůrce italské národní komedie napsal r. 1762, je - slovy autorovými - pouhopouhé nic. Postavami hry jsou námořníci a rybáři města Chiozzy a jejich ženy, sestry a dcery: děj se odehrává většinou na ulici a počíná tím, že mladý muž pozdraví jednu z dívek přívětivěji než ostatní. Z toho povstane řada popichování, posměšků, předhůzek, nezdvořáctví, křiku, klení a urážek různého stupně závažnosti, až celá změť končí v soudní síni rychlým šťastným rozuzlením. Hru psal autor sice proto, aby si vyvolal vzpomínky na šťastná léta, která v Chiozze prožil, ale oslavil v ní zároveň národní letoru svého lidu - obvyklé rámusení v dobrém i ve zlém, vtip i nedovtipnost, humor, nenucené způsoby a prudký temperament, který, když přestřelí, nezná míru. (Podle doslovu.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR