Tři sbírky básní (druhá a třetí jsou prvně publikovány) pocházejí z let 1945–1955 a ztělesňují většinu z autorova zralého díla. Duch a smysly tu svými vzájemnými dotyky plodí jiskřivé obrazy, v nichž smyslové předměty získávají nově na ně přenesený význam a abstrakce a nehmatné pocity se zhmotňují v nejprostší nám známé věci a bytosti. Ve druhé a ve třetí sbírce ustupuje složitost verše jednoduššímu, prostšímu výrazu. Reynkova poezie je prosycena biblickou motivikou, jež však dokonale souznívá s básníkovou zapuštěností do přírodního dění – příroda je mu chrámem a chrám přírodou. Z rukopisných sbírek k vyd. připr. a pozn. opatřil Ivan Diviš, doslov Jaroslav Med. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU