Kronikářskou formou vypráví horník František Vosáhlo o svém životě, plném dřiny, bídy, národnostního a sociálního útlaku. Začal fárat v dvanácti letech na mosteckém revíru, pracoval v cizině a zase se vrátil. Poznává hnutí anarchistů, od něhož přechází k socialismu. Líčí Mostecko za první světové války, revolučního vření v r. 1920, velké stávky 1932. Přežívá nacistickou okupaci, aby se dočkal konečného osvobození a splnění touhy hornických generací: znárodnění dolů a národního pojištění. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR