Dílo, které maxim Gorkij označil za první mezi všemi historickými romány a které bylo poctěno Stalinovou cenou, podává marxistický pohled na Rusko na přelomu 17. a 18. století - na dobu vlády Petra I., který pomohl zemi dohonit nejvyspělejší evropské státy a osvobodit se v mnohém od závislosti na cizině. Autor podává především obraz společenských tříd a vrstev tehdejšího Ruska a odůvodňuje nutnost Petrových reforem, vynucených dějinnou situací - nutnost konečného pádu bojarské šlechty a nástup nových, schopných jednotlivců, vyšlých z řad lidu. Nijak však nezastírá feudální, protilidový charakter tehdejšího státu, ani to, že reformy absolutistického monarchy nepřinesly ani sebemenší zlepšení otrockého údělu ruských nevolníků. (Podle J. Pospíšila.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR