Ve svých 17 letech se stal Gorkij pomocným dělníkem v Semjonově preclikárně. Preclikáři a pekaři podniku byli lidé ustrašení a pokorní, spoutaní předsudky, že zaměstnavatel je "pán", který je "krmí", že je třeba mít na paměti "čí chleba jíme" a pod. Mladý Gorkij jim čte a vypráví, snaží se vznítit v nich touhu po lepším životu. Majitel pekárny, vychytralý podivín, opilec a despota, neomezený vládce nad životy svých čtyřiceti zaměstnanců, vytrvale seznamoval Gorkého se svou "životní politikou": jedni musí pracovat, druhým je dáno, aby je vedli, tyli z nich. Nakonec se zedření a prací otupělí dělníci jednomyslně postavili proti zaměstnavateli. Osnovatelem stávky byl Gorkij. - Pekař Semjonov je prvním uměleckým zpracováním tohoto raného období proletářského boje. (Podle předml.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR