Italský básník a romanopisec napsal román o citovém a myšlenkovém zrání turínského chlapce v roce 1946. Jeho hrdina cítí potřebu reagovat na lhostejnost a oportunismus svých kamarádů a své dívky v době nástupu fašismu aobčanské války ve Španělsku. Opouští je a odchází do Říma, kde se dostává do spojení s protifašistickým odbojem a s proletáři, třídně se uvědomuje a stává se komunistou. Teprve tak nachází vnitřní jistotu a smysl života. Román je po formální stránce dokladem autorovy snahy vytvořit novou poetiku, blízkou prostému čtenáři. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR