Vysokoškolský profesor z univerzity v Utrechtu rozebírá problém dvojznačnosti sociální práce, kdy na jedné straně stojí snaha o rozvoj emancipace klienta, na druhé zase tendence o jeho ukázňování v rámci dané společnosti. Svoje teoretické studie opírá o zkušenosti z praxe nizozemské sociální práce a po filozoficko-vědní stránce dokládá dílem německého filozofa a sociologa Habermase, jeho teoriemi komunikativního jednání, životního světa a Systému. Podle profesora Van der Laana je sociální práce ambivalentní. Musí v sobě zahrnovat jak Habermasovu koncepci životního světa, tak i Habermasovo pojetí Systému, kdy na základě komunikativního jednání vznikne symetrický vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem, tj. nedojde k extrémům nadřazenosti a moralizace ze strany sociálního pracovníka, ani k přemíře terapeutizace. Kniha je určena teoretikům i praktikům v oboru sociální práce. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze