Nové vydání románu, vyšlého poprvé za okupace r. 1944, částečně autorem přepracovaného podle připomínek kritiky. Děj, položený do doby Karla IV., je čerpán z prostředí řemeslníků, seskupených v cechy; autor ukazuje na stíny tohoto domněle idylického společenství, kde přes okázalé bratrství se bohatší vyvyšoval nad méně zámožného a kde mistr vládl kořistnicky svým tovaryšům a učňům. Hlavní dějovou zápletkou je láska cechmistra Šimona Věžníka k dceři zámožného hrnčíře Svacha a boj Šimonův proti pověře v osudovou moc dědičné kletby. Z optimistického závěru románu, v němž Šimon vítězí nad mátožnými přeludy a neblahými věštbami, vyznívá základní ideový záměr autorův: ukázat planost a škodlivost "myšlenky jakéhokoliv předurčení, jež by vymezovalo naši životní dráhu a svíralo možnosti vůle a činu". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR