Úvodní část vzpomínek zachycuje zážitky z autorčina dětství a mládí, které předurčily směr její budoucí literární a vědecké činnosti (otázka víry, první lásky, rodinné vztahy a přátelství). Relativně samostatná studie, vzpomínka, je věnována Rusku, které je zhuštěno v obraze z dětství, a jak je vnímáno s odstupem evropské zkušenosti v doprovodu R.M. Rilkeho, pro jehož dílo byla cesta hlubokou básnickou inspirací. V dalších vzpomínkách pak již figurují proslulé osobnosti v oboru filozofie (F.Nietzsche), psychoanalýzy (S. Freud), lidé z berlínského literárního okruhu včetně řady spisovatelů ze severských zemí. Časově sem též náleží pařížský pobyt, který ovlivnil vznik nejednoho díla Andreas-Salomé. Patrně však nejjímavějším osudem a hlubokou reflexí je příběh-portrét Friedricha Carla Andrease, autorčina manžela. V dodatku (1933) Co v náčrtu chybí, autorka vypovídá více o tomto neuvěřitelně složitém muži a jejich fatálním vztahu. Činí tak ve snaze o maximální objektivitu a odhalení jistého tajemna, kterým bylo obestřeno manželství a všechna přátelství této ženy pronikavé inteligence. Vzpomínka Prožitek přátelství, věnovaná Nietzschemu a Réeovi byla ponechána v původní podobě. Kritika ji považuje za velmi stylizovanou, nejspíš to však mělo i své morální opodstatnění. Nejméně sto stran textu obnášejí vysvětlivky k osobám, událostem, vztahům a citacím z textů včetně jmenného rejstříku. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze