Znění 4 proslovů, jimiž bylo jasně vytčeno stanovisko VKS(b) k otázkám současného umění literárního a hudebního a k problémům dějin filosofie. Po programové stati z všesvazového sjezdu spisovatelů r. 1934, v níž byl určen směr tvorby sovětských spisovatelů jakožto činitele třídního, tendenčního a politicky výchovného s novými typy hrdinů-budovatelů, dělníků, kolchozníků a pionýrů, je tu stať z r. 1947 "Za vysokou ideovost literatury", v níž se Ždanov jménem ÚVVKS(b) přímo obrací proti redakcím dvou leningradských liter. časopisů, které otiskovaly vulgární a sovětského člověka zlehčující povídky od M. Zoščenka a bezideovou, dekadentní a bezobsažnou poesii A. Achmatové. I tu se zdůrazňuje ideově-výchovná práce soudobého spisovatele, který musí proniknout do podstaty procesu soudobého vývoje a lid ideově vyzbrojovat. - 3. stať se zabývá situací sovětské hudby na podkladě pochybené opery skladatele Muradeliho i chyb jiných autorů (Šostakoviče a j.), kteří z obav před klasickou hudbou upadají do nemelodičnosti a do formalismu. - 4. stať rozebírá "Dějiny západoevropské filosofie" od Alexandrova a na základě jejich nedostatků ukazuje i na širší problémy filosofické práce s hlediska marxistického. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR