Pojednání napsané v polovině 18. století je zdrcující kritikou "sociálních poměrů vládnoucích v předrevoluční feudální Francii. Rousseau hledá a nachází příčiny sociální bídy v kultuře a civilisaci, které podle něho činí člověka nešťastným". Správně vidí "nepřirozenost feudálního systému a jeho neudržitelnost, cítí, že soukromé vlastnictví je příčinou společenské nerovnosti a všech moderních sociálních zel. Jediným uspokojujícím východiskem by podle něho byl návrat k přírodnímu stavu lidstva, naprosté zničení všech dosavadních kulturních a civilisačních vymožeností, které je ovšem neproveditelné". (Z úvodu J. Pospíšila) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR