Říká se, že sláva je pomíjivá. Je to pravda potud, pokud bychom uznali, že sláva končí smrtí jejího nositele. Ne vždy tomu tak ale je. Slavnými se totiž mnozí lidé stali až s odstupem věků, kdy bylo jejich konání, či dílo, které za sebou zanechali, zhodnoceno potomky a teprve pak vstoupili takové osobnosti mezi nezapomenutelné spolutvůrce dějin, aby navždy zůstaly v paměti lidstva. Na rozdíl od těch, kdo se stali slavnými již za svého života, se ti druzí o svém vstupu mezi proslulé velikány naší historie nikdy nedozvěděli a nedozvědí. Ale třebaže je to možná smutné, takových lidí, kteří svou výjimečností přerostli dobu, v níž se narodili a žili, existovalo hodně a stojí za to si je občas připomenout a vzdát jim tak alespoň opožděná, někdy vskutku i hodně opožděný hold. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz