Běloruský prozaik a literární vědec zachycuje v románě své autentické zážitky z partyzánských bojů na Bělorusi za druhé světové války. Příběh je pojat jako úděsné pásmo vzpomínek, jež po letech prožívají příslušníci bývalého partyzánského oddílu, kteří se sjíždějí do běloruské Chatyně, k památníku vybudovanému na místech, kde stála obec stejného jména, vypálená nacisty i s obyvateli. Autor popisuje její spáleniště, popraviště, krvavé cesty, tonutí a hladovění lidí v močálech. Jedna z nejsilnějších knih o druhé světové válce. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR