Druhý díl Národních báchorek a pověstí obsahuje poslední tři svazečky prvního vydání, vyšlé v Praze u Pospíšila r. 1846 a 1847. Dále jsou zde zařazeny některé práce, jez vyšly v tomto látkovém okruhu z pera Boženy Němcovéjinde a jež snad měly tvořit další svazeček Národních báchorek. V připojených poznámkách k původu pohádek vysvětluje autorka sama několika slovy či větami, kde nebo od koho slyšela, případně jak upravila svoje pohádky. I vpohádkách, jež Němcová přejala z lidového vyprávění jen částečně, je "lidovost samým kořenem básnířčiny tvorby", neboť "Němcová se plně postavila na stanovisko lidu a přijala za svůj i jeho způsob posuzování skutečnosti"(Mukařovský). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR