Dospělé vyřešení svého problematického vztahu k matce, vztahu k Bohu a hlavně otevřené vyrovnání se se svou lesbickou orientací ve světě, který ještě nebyl na něco takového příliš zvyklý (přelom 70. a 80. let), bylo hlavním podnětem tehdy teprve čtyřiadvacetileté autorky k napsání novely plynoucí jako jemně hořká a dosud bolavá psychoanalytická zpověď od reálných vzpomínek přes snové útržky až k mýtickým reminiscencím. Vychovávaná prudérní, bigotní a fanatickou matkou nechává se dívka celé dětství chránit před působením ďábla a tlak ke svému předurčení přijímá vážně a zaníceně, dokud nezjistí svou odlišnou sexuální orientaci. Tím je vyloučena nejen z její dosud milované církve, ale i z rodiny, když ji matka zavrhne jako ztělesnění zla. Zdroj anotace: MLP