Eseje z let 1989-1998. Tematicky se soustřeďují do dvou hlavních okruhů - člověk v postmoderní společnosti a funkce historiografie v současnosti. Obě témata nazírá autor optikou českých dějin a posttotalitní současnosti. Formuluje svou teorii o nutnosti znovu definovat a vymezit českou národní identitu, jejíž současná podoba vytvořená národními obrozenci v 19. století se přežila. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze