Námětem románu je jakýsi deník ženy, která zaznamenává první období života svého syna a do mateřského štěstí promítá vzpomínky na vlastní neradostné dětství a mládí, prožité v předválečných a válečných letech v chudémprostředí pražské kolonie. Z vyprávění zaznívají obavy matky o zdárný vývoj dítěte a úzkost společensky angažované ženy, pramenící z některých společenských jevů předúnorové doby. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR