Den po dni, čtyřicet dnů, popisuje vypravěč svoji cestu od vypuknutí války v Zálivu, přes nalodění na letadlovou loď až do prvního, ne zcela zdařilého vzletu. Je povolán coby specialista pro letecké pátrání po nepřátelských ponorkách, i když nepřítel žádnou nevlastní. V duchu ironie a komedie se nese celý román. Autor využívá svých hlubokých znalostí problematiky /sloužil u námořnictva/ k tomu, aby vcelku jednoduše zpracované téma oživil. Román tak vyznívá jako zajímavé střetnutí rychle se vyvíjející vědy a vojenské techniky a lidského stereotypu, který se jí přizpůsobuje jen zvolna a chápe ji spíše jako snůšku nespolehlivých zbytečností, kterým je třeba nedůvěřovat a snažit se je přelstít. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze