Poprvé jsou zde knižně vydány Čapkovy články, jejichž náměty pocházejí převážně ze sfér sociální, politické a obecně kulturní problematiky. Myšlenkovým centrem svazku jsou úvahy o úloze inteligence a její krizi v soudobém národním společenství. Autor analyzuje i otázky výchovy, odpovědnost literatury, fenomén člověkovy pravdy a další stále aktuální problémy. Projevuje se opět jako pronikavý a samostatný myslitel, který se hlásí k Whitmanovu Jonathanovi, hledícímu na svět ze svého aktivního stanoviska. Usiluje o změnu neblahých zjevů, o společnou demokratickou kulturu, "o záchranu člověka". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR