Autor, vynikající ženijní teoretik a praktik, vyvozuje své závěry z bohatých osobních zkušeností. Bojoval jako dobrovolník republikánské armády ve Španělsku, poté se účastnil sovětsko-finské a sovětsko-německé války. Považoval miny za účinnou protitankovou zbraň a za prostředek k ničení přísunových komunikací nepřítele. Především pro partyzánské oddíly konstruoval nové vzory min. Příprav partyzánských bojů, výchovy kádrů a zřizování tajných vyzbrojovacích základen na sovětských hranicích se účastnil již ve třicátých letech pod přímým vedením Jakirovým. Po návratu ze Španělska zažil doznívání stalinských represálií v armádě. Jeho vzpomínky napomáhají osvětlit, proč Sovětská armáda nebyla na válku náležitě připravena i odkud se vzaly zdroje její síly i budoucích vítězství. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR