Psát své vlastní paměti je pro skalního novináře věčným dilematem. Je tomu ani ne tak proto, že by tuto literární práci technicky nezvládl, jako spíše pro jeho nejniternější novinářský etos, který mu ze své podstaty zabraňuje učinit sebe sama středem svého literárního dokumentárního snažení. Přesto však se z předkládané mozaiky textů dá vyčíst autorovo vlastní směřování, názory a důležité životní epizody. Máme tu možnost čtenářsky prožít nevšední výsledek spisovatelského umu, kdy autor na pozadí vývoje kulturně-politické scény shrnuté do črt zachycujících dění kolem stěžejních českých společenských periodik, odhaluje dějiny své vlastní osoby; ovšem ty pro něj nikdy nebyly tou hlavní prioritou. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz